Obsah

Při práci s chybou se děti učí sebereflexi, říká nejinspirativnější učitelka Česka

Typ: ostatní
Rozhovor s čerstvou držitelkou ocenění Global Teacher Prize Barborou Heřmanovou.

Barbora Heřmanová je čerstvou držitelkou ocenění pro nejipsirativnější učitele Global Teacher Prize Czech Republic, jehož generálním partnerem je Nadace České spořitelny. Učí podle vzdělávacího programu Začít spolu, který také dlouhodobě podporujeme.

Jste neinspirativnější učitelka Česka, jak se cítíte? Jak na cenu reagovaly děti ve vaší druhé třídě?

Mám obrovskou radost, ale je to pro mě samozřejmě velký závazek do budoucna. Abych nezklamala své budoucí žáky a ty, kteří mě v mé práci podporují a společně se mnou se učí. S dětmi jsme si řekli, že je to ocenění také jejich práce a přístupu k učení. Někteří sledovali dokonce vyhlášení s rodiči, aniž bychom se o tom předem bavili ve třídě. Uspořádali jsme si oslavu ve třídě se zmrzlinou. Myslím si, že jsou hrdí. Největší radost měly, když se jich paní z rozhlasu ptala na jejich názory

Ve škole učíte pomocí vzdělávacího programu Začít spolu, který podporuje i naše Nadace. Můžete nám ho přiblížit?

Program Začít spolu patří mezi pedagogiky obrácené směrem k dítěti. Podporuje partnerství. Děti si mohou zvolit způsob práce, vlastní cestu k naplnění učebních cílů, téma nebo práci ve skupině. Děti se učí plánovat a převzít zodpovědnost za výsledky svého učení. Učení jim dává smysl, protože je propojováno vždy s reálným životem i mimo stěny třídy. Posiluje v nich silné stránky, modeluje jim partnerství a podporuje jejich vzájemnou spolupráci. Velký význam zde má práce s chybou jako nástrojem učení a sebehodnocení, při kterém se děti učí sebereflexi.

Jak vypadá obvyklý den ve vaší třídě?

Nemáme klasické 45 minutové výukové hodiny. Předměty se nám prolínají, do svačiny máme blok tzv. trivia, které je převážně naplněno činnostmi vedoucími ke čtení, psaní a počítání. Blok je zahájen ranní zprávou a kruhem. Po přestávce máme centra aktivit - něco jako koutky s volně přístupným materiálem a pomůckami, s dopisem s písemnými instrukcemi, kde se pracuje ve skupině. Centra v naší třídě vycházejí z matematiky, českého jazyka, z předmětu člověk a jeho svět a pak máme ateliér. Děti se mohou zapsat do jakéhokoli centra i skupiny Následuje sebehodnocení a hodnotící kruh. Celý den, týden, ale i měsíc je propojen jedním tématem, které se odráží ve všech aktivitách, činnostech a úkolech. Dětem se tak vytváří souvislosti, motivuje je to k hlubšímu zkoumání a podporuje jejich větší zájem o učení.

V čem se liší dítě, které se učilo pomocí programu Začít spolu od žáka, který navštěvoval standardní základní školu?

Domnívám se, že respektuje jedinečnosti a odlišnosti osob okolo sebe, protože se spolupráci učí každý den ve škole. Zná a popisuje své potřeby, k tomu mu pomáhá sebehodnocení, reflektivní kruhy a popisná zpětná vazba. Popíše své silné stránky, ale i slabé s plánem k jejich zlepšení. Myslím si, že jeho schopnost diskutovat a argumentovat ve skupině je na vysoké úrovni, stejně jako práce s textem a kritické myšlení. Děti, které prošly programem Začít spolu, považují učení za běžnou součást života, jsou zvyklé učit se v souvislostech a pokládat zvídavé otázky.

Jakým způsobem zapojujete do výuky rodiče?

Ptám se na jejich očekávání, potřeby. Mohou být součástí výuky jako podporovatelé, asistenti či odborníci na různá témata. Navštěvují naše školní kavárny a zapojují se do diskuze o tématech ve škole. Společně vyhodnocujeme a plánujeme například během tzv. triád, což jsou třídní schůzky učitele, žáka i rodiče. Také spolu pracujeme při podpoře dětí v učebních výzvách, které mohou mít přesah do rodin a mimo prostředí třídy.

Čím vás program Začít spolu oslovil?

Principy programu se shodují s mojí vizí pedagogiky obrácené směrem k dítěti a vizí naší školy. Na počátku jsem absolvovala letní školu Začít spolu. V posledních čtyřech letech jsem se více zapojila do programu i jako lektorka, mentorka a průvodkyně, a to převážně v projektu Učíme se spolu, který je zaměřen na kolegiální sdílení pedagogů. Je to projekt, který vznikl za podpory Nadace České spořitelny. Zároveň přispívám do publikací Začít spolu, které Nadace též podporuje. Publikace jsou mezi pedagogy žádanou inspirací.

Kde hledáte inspiraci pro svoji výuku?

Inspiruji se u svých kolegů a jiných pedagogů, se kterými se setkávám a diskutuji na různých vzdělávacích akcích. Obohacuje mě mentorská podpora a provázení pedagogů v jejich praxi, učení a školení v tandemu a rozhovory s mojí mentorkou. Určitě mě inspirují žáci, které učím, protože každý je jiný a s každým se učím nové věci. Inspirací jsou mi často i rodiče žáků, kteří bývají největšími experty na své děti.

Jak vzpomínáte na to, kdy jste sama chodila na základní školu?

Mé vzpomínky na 1. stupeň základní školy nejsou příliš výrazné. Nejdůležitější pro mě byl kontakt s vrstevníky a pocit bezpečí. Druhý stupeň základní školy jsem absolvovala na taneční konzervatoři, kdy jsem si šla za svým vysněným cílem baletky a tomu přizpůsobovala učení, volný čas i sociální kontakty. Z té doby se mi vybaví mé různé kroky, strategie a plánování, jak naplnit svůj cíl. Též se mi vybaví třídní učitelka baletního ročníku, která byla velmi vlídná, ale přesto důsledná.

Kdybyste si mohla znovu vybrat profesi, byla by to opět učitelka?

Volila bych stejně – kombinaci učitelky, speciální pedagožky a podporovatelky pedagogů v jejich profesi. Ke své práci potřebuji tým, variabilní a podnětné prostředí a prostor se dál rozvíjet.

Barbora Heřmanová vystudovala speciální pedagogiku na Masarykově univerzitě v Brně a učí na prvním stupni základní školy Mozaika v Rychnově nad Kněžnou, kde je zároveň speciální pedagožkou. Je také mentorkou, lektorkou a průvodkyní v organizaci Step by Step, která se věnuje vzdělávacímu programu Začít spolu.

Jak probíhalo slavnostní předávání Global Teacher Prize Czech Republic? Přečtěte si u nás na webu nebo si prohlédněte fotogalerii. 

 

ZZdroj naleznete ZDE

 


Vytvořeno: 28. 6. 2021
Poslední aktualizace: 5. 1. 2022 13:01
Autor: