Obsah

Nezahlcujte je. Rodiče nemají mentální kapacitu učit se rovnice, vzkazuje kolegům jeden z nejlepších učitelů světa

Typ: ostatní
Tomáš Chrobák se před pár dny jako první Čech v historii umístil v soutěži Global Teacher Prize v padesátce nejlepších učitelů světa. Deník N jej požádal, aby poradil učitelům i rodičům, jak v situaci nedobrovolného domácího vzdělávání fungovat. Rodiče nemají suplovat učitele – a učitelé je nemají z

Současnou situaci považujete za velkou příležitost pro školství. Jak to myslíte?

Jako příležitost to vnímám třeba v digitalizaci. Skokově se to posouvá. Žáci i učitelé se tomu musí přizpůsobit, i kdyby nechtěli. Druhá věc – včera jsem měl Skype se svými žáky a cítím, jak stále vzrůstá počet dětí, které už se chtějí vrátit do školy. Zpravidla to chtějí kvůli spolužákům, ale už i kvůli některým učitelům a kvůli předmětům, které je zajímají. Už asi polovina z nich mi řekla, že by chtěli zpátky.

Asi se shodneme, že hodně záleží právě na konkrétním učiteli.

Vždycky si stojím za tím, že každý předmět je neskutečně zajímavý, ale jde o to, jak se podá. Učitel je nenahraditelný. To mi nikdo nevymluví.

Když zmiňujete digitalizaci ve školství, zajímalo by mě, jestli to spíš nepovede k vyčištění učitelského stavu. Četla jsem mailovou korespondenci mezi rodiči a učitelkou ze Základní školy v Čerčanech. Paní učitelka napsala, že rozhodně nepovede výuku online, protože někteří rodiče si ani neumí zapnout Skype. Výuka tam probíhá tak, že učitelka pošle seznam úkolů. A bez zpětné vazby. Tak si říkám, jestli na to nekoukáte příliš idealisticky.

To je ale problém v těch učitelích.

No právě.

My máme vést žáky k flexibilitě, ke schopnosti celý život se učit. A k tomu, aby se dokázali přizpůsobit novým podmínkám. Prožíváme neskutečnou změnu, všichni musíme změnit své návyky. A pokud to nezvládne učitel s tím, že si nenechá od vnuka vysvětlit, jak se Skype používá… Vždyť některé ty nástroje jsou primitivní. Nebo teď přece existuje milion školení. Vůbec si neumím představit, jak výuka s takovým učitelem probíhá za normálních okolností. Obávám se, že vnímá jen to svoje – a jede si to svoje.

Vy zároveň máte obavy, že současná situace přinese konec chuti učit se i pro ty žáky, kteří se vzdělávali rádi. Tím tedy narážíte na to, jak různě se k tomu učitelé staví?

Narážím na to, že podle mě se nůžky mezi učiteli zase otevřely. Někteří se k nové situaci staví skutečně s chutí, někteří nevědí, ale zkouší to, společně skypují, komunikují s rodiči, ohmatávají ten terén. Ale někteří… Víte, já doučuju žáky. Nejvtipnější je, že teď mám více žádostí o doučování, než když jsem normálně učil.

To je spíš logické, ne? 

Logické… Mně to přijde šílené. Nechápu, jak po dětech můžeme chtít novou látku, když oni to nepochopí a nemají to jak vyřešit. Rodiče v dnešní době nemají mentální kapacitu na to, aby se ještě učili nějaké rovnice. A tomu dítěti nikdo nepomůže! Dítě je v pasti a rodič je taky v pasti. A do toho jim ty pasti vytváříme ještě my učitelé. Rodič se bojí o práci a ještě musí řešit nějaké úkoly… To je úplná blbost.

Zdroj a celý článek naleznete ZDE


Vytvořeno: 1. 4. 2020
Poslední aktualizace: 5. 1. 2022 12:59
Autor: