Aktuality - Luděk Šnirch: Zamýšlení o formě státní maturity z matematiky - Místní akční plány rozvoje vzdělávání

Obsah

Luděk Šnirch: Zamýšlení o formě státní maturity z matematiky

Typ: ostatní

Nejdříve fakta o maturitním testu z matematiky, který maturanti psali 2. května 2019. Letošní test se v ničem podstatném neliší od těch předchozích. Test i Klíč správných řešení naleznete na stránce www.novamaturita.cz. Test je rozčleněn do 26 úloh, ale některé úlohy mají více samostatných otázek, takže je lépe mluvit o počtu hodnocených otázek. Otázek je celkem 37.

Jak maturitní test vypadá?

Test je složen

z 18 uzavřených otázek, kde pouze zatrhnete křížkem jednu z možnosti ABCDE. Nic jiného se nehodnotí, jen správnost zatržené volby – nelze vůbec soudit, jak student přemýšlel a postupoval. Lze i tipovat. Za tyto otázky můžete dostat 50 % bodů testu.
z 15 otázek, kde se hodnotí jen výsledek. Třeba úloha 11 – stačí napsat 248. Nic jiného se nehodnotí a z čísla 248 nelze soudit, jak student přemýšlel a jak by řešení obhájil. Za tyto otázky lze získat 32 % bodů.
z pouhých 4 otázek, kdy se hodnotí celý postup (úlohy 4,5,14,15) a lze tedy sledovat způsob přemýšlení. Za tyto otázky můžete získat 18 % bodů.

Test je celkem na 16 stránkách A4 včetně volného místa na řešení, je tam obrovské množství textu, který student musí zvládnout v daném čase přečíst, pochopit, analyzovat způsob řešení, vyřešit, odpovědět na otázky a zapsat výsledky (u 4 otázek celý postup) do záznamového archu.

Na test bylo do letošního roku 105 minut, od letoška navýšili čas na 120 minut.

Tedy na jednu otázku má student přibližně 3 minuty.

Devět správných křížků a máte maturitu – nic víc není potřeba

K úspěšnému složení testu je potřeba získat 34 %.

K složení maturity stačí například udělat devět správných křížků u úloh 17-25. Nic víc není potřeba.

Forma testu umožňuje snadno uspět pomocí opisování, které je díky jednotnému formuláři lehce proveditelné a neodhalitelné (z křížků se nedá nic dokázat). To se týká ale i testů z ČJL a cizích jazyků, je to společná vlastnost všech maturitních testů. ČŠI i Cermat dobře vědí, že podvodné jednání u testů státní maturity existuje, jeho skutečný rozsah ovšem nemohou znát.

Co je matematika a k čemu forma testů často ve výuce vede

Matematika je způsob přemýšlení a obhájení postupu řešení. Součástí jejího zvládnutí je schopnost aplikovat teoretické poznatky do řešení praktických úloh. Právě praktickou užitečností se často argumentuje ve prospěch zavedení povinné maturitní zkoušky z matematiky. Zcela neopominutelnou součástí matematiky je též svobodná diskuse nad možnými řešeními a nad správností provedených důkazy.

Nic z toho však současná podoba maturitního testu nežádá a ani žádat nemůže – forma je zvolená tak, aby Cermat mohl rychle centrálně vyhodnotit odpovědi studentů částečně pomocí počítače, částečně pomocí centrálních hodnotitelů. Úplně se vytratila slovní komunikace řešitele a hodnotitele a tedy i obhajoba řešení. U 33 otázek z celkových 37 se hodnotí jen výsledek, či dokonce jen zaškrtnutá volba.

Na mnoha školách se výuka matematiky pod vlivem jednotné maturity (a jednotných přijímaček) redukuje jen na učivo, které je v testu. Logicky, na výsledku testu má zájem škola, žák či student, jeho rodiče. Vše ostatní je vlastně navíc.

Výuka se často přizpůsobuje i formě testu. Jde zejména o rychlost, tedy algoritmy se často biflují bez velkého pochopení. Vzniká množství kurzů, které žáky a studenty na maturity a přijímačky připravují.

Takto ve věku 11 let a 13 let nyní testujeme děti u přijímaček na víceletá gymnázia, ve věku 15 a 19 let většinu populace u jednotných přijímaček a maturit. Tedy během 8 let výuky školy 4x směřují k uvedené formě testu z matematiky.

Žáci a studenti s matematickým nadáním pochopitelně při pohledu na test argumentují demotivační lehkosti.

A mají pravdu, nemůže je rozvíjet, je pro ně snadný.

Žáci a studenti, kteří matematické nadání nemají (je jich velká většina), se daným způsobem výuky a formou testu k smyslu matematiky nejenže nepřibližují, ale velmi často narůstá nepochopení a nechuť k matematice

Stačí si přečíst závěry ČŠI.

Otázky na závěr:

1. O co nám povinnou jednotnou maturitou z matematiky aplikovanou od roku 2022 na 70 % populačního ročníku jde? Ujasnili jsme si to, než byl přijatý zákon a než vstoupí v platnost?

2. Zvýší se uvedenou formou maturity kvalita výuky matematiky anebo spíše tato forma testování bude pro matematiku představovat další hrozbu?

3. Jak se zvýšila vzdělanost maturantů v matematice po 9 ročnících jednotné státní maturity (2011-2019) – existují nějaké analýzy? Pokud vyjdeme ze statistik maturit, vidíme jen prudký propad počtu maturantů z matematiky (viz obrázek z uvedené analýzy) během 6 let z 30 tisíc na 13 tisíc, přitom mimo gymnázia je ten propad počtu velmi dramatický (z 22 tisíc na 7 tisíc). Zásadně se nezvyšuje úspěšnost (letos pomohlo navýšení času o 15 minut), neustále rostoucí podíl gymnazistů mezi maturanty z matematiky tuto statistiku opticky vylepšuje (podíl gymnazistů vzrostl 27,6% v roce 2013 na 47,6 % v roce 2019).

4. Je jednotná forma testu pro učiliště, odborné školy (s mnohem menším počtem hodin výuky matematiky) i gymnázia pro všechny motivační a spravedlivá a opravdu povede k vzdělané společnosti? Nebo je spíše demotivační?

Učitelé, kteří 4 roky připravují maturanty, přišli zcela o možnost hodnotit studenty z maturitní zkoušky z matematiky, nemají ani zpětnou vazbu, co studenti zvládli a co nezvládli a proč. Znají jen dosažené procento z testu. Vede neexistence zpětné vazby ke zlepšení výuky matematiky?